Pole hlavního dostihu, King
George VI Chase na tři míle je opravdovým vánočním dárkem pro fanoušky
překážkových dostihů. Já jsem si vybral mírného favorita a nejvýše hodnoceného
koně v poli, nejdříve ale k soupeřům. V této kvalitě těžko říct,
kým začít, ale vezmu to jako obvykle podle kurzů.
Z Irska přicestuje loňský vítěz nováčkovské JLT Chase
v Cheltenhamu, Vautour (4:1).
Jeho jméno v překladu znamená „Sup“ a nutno říct, že v březnu se svou
kořistí moc nepáral. Stylem start – cíl je odsoudil do role statistů, když
nejbližší z nich ztrácel 15 délek. Jednalo se ale o dostih na 4 kilometry a
z nárůstu distance bych měl jisté obavy. Často je v médiích zmiňován
jeho poslední start v Ascotu v listopadu, kde zvítězil s menším
náskokem, než se očekávalo. Z toho bych ale nedělal žádné drama, zvítězil
prostě o tolik, kolik po něm chtěl žokej. V jeho případě bych se spíš
obával toho, že zájem jít na čele dostihu a udávat tempo tu může mít víc koní,
a někomu z nich se to nemusí líbit.
To může být „znovuzrozený“ Cue Card (4,5:1) nebo dvojnásobný vítěz tohoto dostihu, Silviniaco Conti (9:1). Co se týče
prvně jmenovaného, i ten byl vždy spíš specialistou na kratší tratě, ovšem po
operaci dýchacích cest se mu podařilo zvítězit ve dvou tří mílových dostizích.
Nejprve ve Wetherby a následně i v Haydock Chase. Nejtěžším soupeřem,
kterého v těchto dvou zkouškách ale potkal, byl právě v Haydocku „Conti“.
Ten ztrácel v cíli 7 délek, já jsem ale měl po dostihu dojem, že prostě
nebyl ve své kůži. I trenér Nicholls to potvrdil, když řekl, že byl nějaký
ospalý, a že možná příště vyzkouší blinkers. K tomu nakonec nedošlo a já
si myslím, že Conti prostě potřeboval ten jeden zahřívací start, a tady mi
přijde dost podceňovaný. Cue Cardovi moc nevěřím, v tomto dostihu
absolvuje svůj čtvrtý pokus. Nejlepším
výsledkem bylo druhé místo v roce 2013, vloni byl tady pátý. Je mu už
devět let a v nohách toho má už opravdu hodně.
Zmínit musím ještě lehkého vítěze ceněného Hennessy
handicapu, Smad Place (9:1). To je
hodně ceněný dostih, jenže zrovna ta letošní edice mi přišla jako jedna
z nejslabších za posledních pár let. Podle kurzu je vidět, že jeho 12ti
délkové vítězství neudělalo ani na bookies takový dojem. Zajímavý může být i Al Ferof (19:1), který v letní
pauze změnil stáj a do sezóny vstoupil taktéž sebejistým výkonem
v Huntingdonu. On měl ale vstupy do sezóny vždy dobré a v deseti
letech si ho tady jako vítěze představit nedokážu.
Volbou tedy nemůže být nikdo jiný než Don Cossack, kdo tuto rubriku sleduje pravidelně, jistě si
vzpomene, že už tady o něm párkrát zmínka byla. Já jsem si ho všiml
v minulé sezóně, kdy mě zklamal jen v Cheltenhamu, kde měl špatný
průběh a kolizi zavánějící pádem. Následně ale vše vylepšil v Aintree a
vydařenou sezónu korunoval v Punchestown Gold Cupu. Vždy narazil na velmi
kvalitní konkurenci, a i když i o něm jsem si myslel, že je to kůň spíš na
čtyři kilometry, právě ve svých jarních startech mě přesvědčil, že ty tři míle
mu problém nedělají.
Do aktuální sezóny vstoupil dvěma „povinnými“ vítězstvími,
když naposledy nadělil 8 délek Rocky Creekovi (což je poměrně kvalitní kůň). Mě
trochu vyděsilo to, že mu jeho tým bude plánovat sezónu v podobném tempu,
naštěstí od té doby měl pauzu. Necelé dva měsíce odpočinku vy měly být ideální,
distanci zvládne, třídu má alespoň podle oficiální známky nejvyšší. Jistou
neznámou je teda dráha Kempton, kde se ukáže poprvé v kariéře. Jelikož už
ale zvítězil v Aintree, což je profilově podobné závodiště (jen na druhou
ruku), problém by to být neměl. Oblouk za cílem je sice ostřejší, a cílová
rovina kratší, podle mě má ale Don
Cossack v sobě dost mrštnosti a rychlosti, aby se s tím
vypořádal.
Když to tedy shrnu, jedná se o velmi kvalitní pole. Ale pro
některé už by měla být distance moc dlouhá (Vautour, Cue Card), jiní
nedisponují takovou kvalitou (Smad Place, Al Ferof) a na Silviniaco Conti by
„Kozák“ stačit měl. V tomto kurzu nemůžu odmítnout, reálně bych to viděl
tak o půl bodu níž aspoň. Hodně štěstí!