Vrcholem pardubického odpoledne je Stříbrná trofej na 4400 metrů. Na startu bude sice pouhých pět koní, kvalita je tu ale velmi slušná.

Já si vybral favorita Dangerous Gleam, který v červnu lehce převálcoval pole soupeřů na stejné trati ve Zlatém poháru. U něj je zajímavé to, že i když je mu už osm let, tak před tím zas tak nic velkého neukázal. To se jistě promítá i do jeho kurzu, ovšem je k tomu jisté vysvětlení. On začal s překážkami už před třemi lety celkem úspěšně ve Francii, sezónu 2015 ale vynechal. Pak změnil stáj a návrat na scénu nebyl jednoduchý. Zkoušel i krosy, právě ale klasická steeplechase se ukázala být tou pro něj tou pravou. Vloni v říjnu tady zvítězil v menším dostihu v předprogramu Velké pardubické, letos na sebe upozornil v trialu na Zlatý pohár, když jako 13:1 outsider nestačil pouze na tehdy dominujícího Mustamira.

Zásadní zlom přišel pak právě ve Zlatém poháru, kde mu jeho tým změnil taktiku a poslal ho stylem start-cíl. Tehdy bylo vidět, že právě tento styl se mu líbí, když v rychlém tempu získával délky na skocích, a nikoho k sobě nepustil. Tentokrát sice nebude v jeho sedle Josef  „Big Joe“ Bartoš, který byl jeho partnerem v předcházejících startech, „náhradníka“ ale sehnal jeho tým víc než odpovídajícího. Jaroslav Myška je proslulý tím, že právě s koňmi, kteří rádi chodí z čela, si rozumí náramně.

Soupeře nebude mít snadné, zas mi ale nepřijdou těžší, než ty, které potkal posledně. Tím největším by asi měl být Playstarabad (3,85:1). Ten má letos na kontě dva starty v Itálii, přičemž poslední byl v Gd. 1 proutěnkách v Meranu. Tehdy byl třetí, když za sebe o 6 délek odkázal stájového kolegu Kifaayu. Ten byl v právě v předchozím startu třetí ve Zlatém poháru za Dangerous Gleamem, a vypadá to, že trenér Holčák vysílá kvalitnější konkurenci. Otázkou je, jak si Playstarabad poradí s místními podmínkami. Na pardubické „klasice“ se ukáže poprvé v kariéře, rovněž to platí o takto dlouhé distanci. Z té bych měl možná větší obavy, než z rozdílných překážek. Trať nad čtyři kilometry si zkusil zatím jednou, když vloni ve Velké partynické ve Wroclawi byl zadržen. Tehdy udal velmi ostré tempo Trim, ani tentokrát se ale nedá očekávat žádný courák.

DS Pegas měla ve Zlatém poháru druhého Monsieur Bachir, i ta ale vysílá do boje někoho jiného. Tím je Casper (5,7:1), který běhal hlavně ve Francii a má tam i přibližně stejný rating jako „Monsieur“. Třídou by tedy stačit měl, otázkou je ale jeho týden starý start ve francouzském Vittelu, kde byl asi v polovině dostihu zadržen. I když se nejednalo o žádný zdravotní problém, přesto má za sebou náročný transport a přibližně dva kilometry v nohách. A i když trenér potvrdil, že jeho svěřenec je fit, jako plus se nedávný výlet vnímat nedá.

Z těch vážnějších uchazečů zbývá ještě Váňův Sundara (5,7:1). Ten na úvod sezóny zvítězil v Lysé, kde se šlo za extrémních podmínek, a kde dominoval. Konkurenci měl ale schůdnou. Naposledy v Meranu ztratil jezdce, takže z toho se aktuální forma odhadovat nedá. Mě ale přijde jako kůň, pro kterého by čtyři kilometry měly být strop.

Posledním z vyzyvatelů je jedenáctiletý veterán Nikan (22:1). Přes svůj věk je stále spolehlivý a letos už má na kontě dva triumfy z proutěnek z menších dostihů. Tuto trať v Pardubicích zná a mě přijde až moc podceňovaný. Na jeho umístění do třetího místa vypsal Tipáč kurz @ 5:1, což se stalo poměrně populární sázkou v tomto dostihu. Teď už je kurz o bod nižší, ale já myslím, že pořád za zkoušku stojí. Mě tento kůň tak špatný nepřijde, a navíc, v překážkách se může stát hodně věcí.

Pokud bych vše shrnul, máme tady vítěze červnového Zlatého poháru, Dangerous Gleam. Tomu se sice postaví jiní soupeři, neříkám, že jsou horší než ti předešlí, ale podle mě výkonnostně srovnatelní. Navíc, výhodou pro favorita je to, že oproti nim má tuto trať čerstvě v nohách, zatímco oni sem jdou z jiných disciplín. Původní kurz na favorita byl @ 2,4:1, a to mi přišlo celkem v pohodě. Ten, co je teď už je podle mě moc, podle mě by tenhle „Gleam“ mohl být do budoucna velmi dobrý koněm na klasický steeple. Hodně štěstí!