Druhým dostihem jsou v Pardubicích též proutěné překážky a v II. kategorii na 3400 metrů se schází zajímavá sestava, kde jsou zastoupeni začínající koně i protřelí veteráni. Já se přikloním na stranu matadorů, ovšem k tomu později.
I podle kurzů to vypadá na vyrovnaný dostih a trochu mě vrtá hlavou, jak se do pozice favorita (byť velmi mírného) dostala Yara (5:1). Ta byla ve svém posledním startu zadržena, což sice bylo na krosu, ovšem takoví koně nikdy sázející moc nevyhledávají. Na proutkách zaznamenala dvě druhá místa, ovšem vždy s velkým odstupem na vítěze.
Mezi šancové koně by tu tak měli být dva čtyřletí, kteří vloni běhali klasické rovinové dostihy. Jak Fighting Lips, tak Aeneas (oba 6,5:1) běhali letos v Itálii, ovšem více startů zvládl druhý jmenovaný. Ten se naposledy ukázal dokonce v Gd. 2 zkoušce, kde v závěru odpadl, tady by to ale mohlo stačit. Skokansky to od něj ale dokonalé nebylo. Něco podobného platí i o „Lipsovi“, který už na rovinách byl hektickým koněm a podobně se ukázal i při prvním překážkovém startu. To ho stálo dost sil a v konci už nestíhal. Třídou tedy oba platí za ty lepší v poli, ovšem zkušeností moc nemají.
Podobný případ je i Star (6,5:1), který naposledy zvítězil v Bratislavě zadrženě. Ani on se mi svým projevem moc nelíbil, hodně se se svým žokejem přetahoval, a i když zvítězil zadrženě, za ním už velká kvalita nebyla. Třetí byl tehdy Mediciman (10:1), který sice oproti loňsku skákal líp, ovšem aby tady mohl pomýšlet na nejlepší, musel by se ještě o dost zlepšit.
Mě se tedy víc líbí v tomto dostihu dvojice matadorů trenéra Ševčíka, Čáriray a Nikan (oba 7,5:1). Prvně jmenovaný má dokonce nejvyšší rating v poli, ovšem sezónu teprve zahajuje a jeho parketou jsou delší dostihy. Mojí volbou je tedy ten druhý, už dvanáctiletý Nikan. Věk už má tedy úctyhodný, ovšem krátké proutěnky jsou jeho specialitou a vloni na ty mladší stačil.
Tady půjde na start jako obhájce vítězství, když po boji udolal Taj Mahala, který pak zvítězil ještě ve dvou dostizích. Nikan pak následně zvítězil v Pardubicích na krosu, o svém talentu pro proutěnky přesvědčil ale hlavně v Chuchli, kde v jednom z našich největších dostihů této disciplíny zvítězil o 9 délek (a to ještě udělal v průběhu velkou chybu, což se mu normálně nestává).
Důvodem proto, že je tady přehlížen, je jistě to, že při svém prvním letošním startu dokončil poslední. To bylo ovšem ve Zlatém poháru, který je už dost dlouhý, a také tam narazil na elitu našich „klasiků“. Ti už byli rozběhaní, takže tam se asi jiný výsledek ani očekávat nedal. Ovšem i s nimi se držel asi míli před cíl, pak už bylo vidět, že mu docházejí síly.
Teď se tedy vrací na svoji oblíbenou trať lehce nad dvě míle a na jednodušší proutěnky. Když se podívám na konkurenci, je tu sice několik mladých a nadějných koní, ti ovšem mají dost málo zkušeností, a také jejich skokanský projev není zatím bezchybný. Nevím tedy, proč by to Nikan nemohl zvládnout do čtvrtého místa, já bych ho v podobném kurzu viděl o místo lépe. I sázka na to, že tady obhájí vítězství, má své opodstatnění. Hodně štěstí!