Prvni letec na lyzich z GB
Michael Edwards. Nic Vam to neřika? A co takhle „orel Eddie“..? Starsi mozna pamatuji, mladsi třeba zaslechli. Ano, jedna se o jednoho z nejhorsich skokanu na lyzich vsech dob. Sam Eddie se tomuto přizvisku vehementně brani. V řadach porazenych soupeřu se daji najit skalpy zavodniku ze Å panělska, Bulharska nebo Madarska, nicmeně tuto vizitku si i tak jen tězko odpaře. Zavodniku s takto chabymi vysledky by se dala jistě najit kupa, ale jen Eddie ze sveho antitalentu dokazal vytězit světovou slavu a nemaly peniz.
Kde se vubec vzal? Rodak z britskeho Cheltenhamu si jednoho dne umanul, ze bude reprezentovat Velkou Britanii na Olympijskych hrach. Vyzkousel leccos. Neuspěl v judu, jezdectvi, sjezdovem lyzovani ani ve volejbale. Kdyz nebylo ve vinku dost talentu, muselo se na to od lesa. A protoze Britanii nereprezentoval ve skocich na lyzich vubec nikdo, byla to jasna volba. Dle jeho slov chtěl byt od dětstvi kaskaderem a bavilo ho lyzovani, coz se ve skocich krasně spojilo.
Eddie si sel tvrdě za svym a neměl to přitom vubec jednoduche. V jeho zemi neexistoval jediny mustek. Trenovat musel v USA, coz bylo nakladnějsi, takze přespaval kde se dalo – v autě, v kravině anebo i v blazinci. Vybaveni si pujcoval. Boty mu byly dokonce tak velke, ze si musel navlekat 6 paru ponozek.
Prvni vystoupeni na mezinarodni sceně nedopadlo asi dle jeho předpokladu - byl posledni, ale urcitě k jeho spokojenosti – přezil. Jelikoz mohla v te době kazda země poslat sveho reprezentanta na OH, tak se Eddiemu splnil sen. V roce 1988 se vydal bojovat o cenne kovy do Calgary. Sympatie lidi si ziskal nejenom svoji vizazi, postava hromotluka a obrovske dioptricke bryle odporujici veskere aerodynamice se nedaly na mustku přehlednout, ale take usměvnymi historkami, ktere ho vsude doprovazely. Při přiletu do Calgary se mu napřiklad rozpadlo zavazadlo a Eddie po letistni plose prohaněl veskere svoje pradlo.
Vystoupeni na olympijskem mustku v Calgary podtrhnul skokem dlouhym 55 metru, cimz vybojoval posledni misto. Na zavěrecnem ceremonialu sef organizacniho vyboru Frank King prohlasil: "Na těchto hrach někteři sportovci ziskali zlato, jini překonali rekordy a jeden muz letal jako orel." Nacez zacalo sto tisic lidi na stadionu skandovat Eddieho jmeno - neni potřeba dalsiho dukazu o jeho popularitě.
Rok pote si na zavodech v Innsbrucku bohuzel zlomil klicni kost a to byl v podstatě konec jeho kratke kariery. Mezitim totiz někteři cinovnici oznacili jeho olympijske zapoleni za vysměch sportu a tim se v podstatě Eddie zaslouzil o zpřisněni kvalifikacnich limitu. Ty mu překazily ucast na nasledujicich třech olympiadach i mezinarodnich zavodech. Dokazal vsak uspěsně navazat na sve „uspěchy“ na obchodnim poli. Propagoval cokoliv a kdekoliv, stal se dokonce tvaři aerolinek. Vydal o sobě knihu, videokazetu a s pisni Let Eddie, let prorazil dokonce i do britske hitparady! O obrovske sumy později přisel chybnymi obchodnimi spekulacemi, ale muz s dusi bojovnika se opět dokazal postavit na nohy. Vystudoval prava, před hrami ve Vancouverem byl dokonce vybran jako jeden z bězcu s olympijskou pochodni.
Kdyz se oteviral novy mustek v Obersdorfu, Eddie byl přizvan jako cestny host, aby si take skocil. Ladně se odlepil z hrany a po skoku dlouhem 18 metru si jen povzdechnul, ze let byl přilis kratky nato, aby stihnul udělat vecko J V soucasne době se do kin chysta film vypravějici jeho přiběh. Nebyl by to Eddie aby s tim nebyla opět spojena nějaka humorna poznamka. V tomto připadě protestoval proti obsazeni hlavni role komikem Steve Cooganem. Rad by viděl na jeho mistě Brada Pitta ci Toma Cruise, coz se mu bohuzel nesplnilo. Trval vsak alespoň na tom, aby nebyl ztvarněn jako zivotni looser, coz rozhodně neni. Fakt, ze např. vitěz z Calgary Nykanen sedi ve vězeni za pokus o vrazdu, zatimco Eddie je financně zajistěny, toci se o něm film a stale tězi ze sveho dřivějsiho věhlasu mu dava castecně za pravdu…
Co mu upřit nelze, je jeho odvaha spustit se z mustku a odrazit na hraně, za to mu patři respekt. S cim se musel vypořadavat kazdy zavod shrnul nejlepe sam, kdyz na otazku, zda měl strach ze skakani, prohlasil: “ano, kazdy skok mohl byt muj posledni“.
http://www.youtube.com/watch?v=A7MmJIy0bjo
http://www.google.cz/imgres?imgurl=http://www.tz-online.de/bilder/2010/02/17/634556/1231042360-eddie-edwards.9.jpg&imgrefurl=http://my-skijumping-world.blogspot.com/2011/11/eddie-edwards.html&h=356&w=475&sz=40&tbnid=L0Agb4Stgw4JjM:&tbnh=104&tbnw=139&prev=/search%3Fq%3Deddie%2Bedwards%26tbm%3Disch%26tbo%3Du&zoom=1&q=eddie+edwards&usg=__9WloJ3G6xhrRa5GTZe_RUjMMMPk=&docid=LukHd9RH6qUWfM&hl=cs&sa=X&ei=zZBYUeKYE8rBtQaGpIDIDw&sqi=2&ved=0CEcQ9QEwAw&dur=936