od kamaráda Standy
Já trouba
Tak jsem se na sázení málem vykašlal. Ve včerejší výsledkové smršti jsem provařil 2 Eura. Pravda, nejsou to velké peníze, ale mít a nemít je přesto rozdíl. Vsadil jsem si na fotbal a odešel hrát online hru. Velmi mě po celém dnu uklidňuje, když zabíjím „živé“ protihráče. Kdybych věděl, co bude následovat v Lize mistrů, hrál bych mnohem agresivněji.
Protože jsem si naprosto neopodstatněně připadal zrovna včera večer jako odborník na fotbal, vybral jsem jednu sázku na jistotu a jednu sázku na riziko. První byla na výhru Arsenalu, druhá na remízu v utkání Benfica – Monaco. Stát se může leccos, ale vést 3:0 a dostat v poslední půlhodině utkání tři góly, to už na mě bylo moc. Mohutným úderem do stolu jsem zvrhnul sklenici s propiskami, vyděsil morče a zranil si zápěstí, takže jsem si navíc znemožnil další relaxační vraždění na síti.
To, že zápas Benficy s Monacem rozhodl gól v 82 minutě, už byla jen třešnička na dortu. Člověk nemá přeceňovat své schopnosti, pak to takhle končí. Abych se uklidnil, chtěl jsem si jít hned dneska ráno koupit do vietnamské tržnice nové tepláky. V první hale bylo dětský, ve druhé babský a ve třetí kytky na hrob. Co tím chtěli naznačit nevím. Obával jsem se, že ve čtvrté hale budou rakve, takže jsem se vrátil do práce.
No a co nás čeká dál? Musím se nutně zahojit po fiasku s fotbalem, takže upínám svůj stále více chatrný zrak směrem k tenisovému Turnaji mistrů. V té oblasti jsem si o něco jistější. Navíc musím doufat, že mi sázkařské konto vydrží alespoň do konce roku. Můj cíl je dotáhnout to až k hokejovému MS v Praze, ale člověk nikdy neví. Stačí ještě párkrát nesmyslně nabrat odvahu a všechny moje peníze půjdou na šampaňské, ve kterém se každé ráno koupou majitelé oddsring.com.
Původní stav konta: 30 E
Stav po idiotském sázení: 27,48 E