Při vší úctě k Benfice musím jít do sázky na Juventus, který vypadal v prvním zápase mnohem lépe, nedal řadu šancí, naopak Benfica udeřila z rohového kopu v úvodu a v závěru se trefil krásně Lima. Nebyly to sice jediné šance domácích, ale hosté toho měli určitě více. Pro Juventus tak docela hořká porážka, protože od srovnání Tevezem na 1:1 se čekalo, kdy konečně překlopí vedení na svou stranu. Nedá se nic dělat, Stará dáma musí zabrat doma. Motivace je obrovská, protože finále EL se hraje právě na Delle Alpi. Síla Juve je doma velká, v lize doma zisk 51 z 51 možných bodů. Trochu paradoxně to někdy vázlo s těmi slabšími týmy, ale na ty silnější si přišli - Lazio 4:1, Neapol 3:0, AS Řím 3:0, Inter 3:1, Fiorentina 1:0. Pro Juve oproti prvnímu zápasu dvě vynikající zprávy ohledně sestavy. Na stopera se vrací Andrea Barzagli (24 apps) a do zálohy zřejmě největší hvězda současného Juve ofenzivní Arturo Vidal (32 apps 11g 6as, v pohárech 11 apps 7g).

Benfica má zajištěn titul a může tak dát zapomenout na loňský rok, kdy prohrála tři finále a zůstala bez trofeje. Jorge Jesus tam bezesporu odvedl vynikající práci, je to poměrně sympatický tým, ale jak už jsem řekl, tak první konfrontace s Juve vyšla herně v její neprospěch. Benfica je sice v lize nejlepší venkovní tým, ale je potřeba si říct, že portugalská liga je ligou o třech týmech. Na půdě Sportingu tedy remíza 1:1 a na Portu ještě Benfica nehrála. Statistika tedy vzhledem k velkým rozdílům mezi nimi a zbytkem ligy trochu zavádějící. Ono se to tak nějak ukázalo i v pohárech, kde za zmínku stojí akorát výhra 3:1 na Tottenhamu, který byl ale v polovině března dost z formy a dostal výprask 0:4 od Chelsea i Liverpoolu, prohrál s Arsenalem, v Norwichi, no prostě v té době nijak extra nezářil. Benfica prohrála jasně 0:3 na PSG a padla také na půdě Olympiakosu. Výhry 1:0 v Soluni a Alkmaaru byly povinností.