Plzeň ukončila o víkendu proti Jablonci (3:1) více než měsíční čekání na výhru. Zápas Plzni ulehčil především bídný výkon Jablonce, který by asi nejlépe vystihl druhý gól, který vypadl Hrubému z rukavic a hodil si ho do brány. Co se týče utkání v Rumunsku, kde zachránil remízu 1:1 v první minutě nastavení Daniel Kolář, tak se mi absolutně nelíbila hra obránců Viktorky. Stoperská dvojice Hubník-Procházka prohrála až příliš soubojů (především s útočníkem Tamuzem) z čehož vlastně i pramenili tři velké šance Petrolulu, které zastavila buď nepřesnost ve finální fázi nebo dobrý výběh Kozáčika. Plzeň na mě zkrátka nepůsobí už celé léto přesvědčivým dojmem, trenér Uhrin je pod obrovským tlakem a trenérská židle se pod nim pomalu podlamuje. Dovolím si tvrdit, že utkání s Jabloncem určitě nebyl nějakým zlomovým bodem, od kterého se Plzeň najednou odrazí a všechno půjde jako dřív, chce to spíš více času. Dnes jí do karet určitě hraje to, že Rumuni jsou ti, kteří musí hrát a tvořit, to by hráčům jako Pilař a Petržela na krajích mohlo svědčit.