Jeden tip na rozehřátí. Má-li se Saša Cadantu chytit, má ideálni příležitost. U téhle hráčky se vrátím trochu do historie. Cadantu jsem viděl prvně na extralize 2012. A hned mě zaujala. Oproti hráčkám, které k soutěži přistupují stylem bum bum od základní čáry a pak se uvidí kdo vyhraje, tak Saša hrála pohledný, celokurtový tenis. Bylo to jak když člověk v tý šedi rozsvítí. Říkal jsem si, ta půjde nahoru. Za půl roku už hrála finále v Praze s přetěžkou soupeřkou, naší Lucií Šafářovou. První set vyhrála a Lucka toho měla plný kecky. Pak si ale něco udělala s ramenem a druhé dva sety jasně projela. Pak se do konce sezóny celkem držela. Co se stalo v roce 2014 těžko říci. Skóre 14/32 je hrozivé. Pravda, Cadantu dlouho nerezignovala a stále objížděla WTA turnaje a ne vždy měla milosrdný los, až v konečné fázi přešla na ITFka. Možná i nějaké zdravotní komplikace, koncem roku 2013 v Linci jsem jí viděl kulhat. Kdo ví. Koncem roku už alespoň nějaké výsledky udělala. Letos začala až v březnu, po boji projela s průměrnou hráčkou.  

   Tedy znovu, má-li se Cadantu chytit, soupeřku má celkem ideální. Pernilla má za loňskou sezónu velmi pěkná čísla. Ovšem takřka výhradně z desítek. A to je opravdu jiný svět a jiné soupeřky. Zdravá, připravená Cadantu by pro ni měla být oříškem.

   Věřím tomu, že se Alexandra dala za tři měsíce dohromady a usiluje o návrat na ztracené pozice. Já ji mám zafixovanou jako velmi talentovanou, bojovnou hráčku, která ani po neúspěších nerezignovala a stále se snažila zůstat na okruhu WTA (viz ten rok 2014). 

   Obě si s antukou rozumí, Cadantu v podstatě jen na ní.