V hlavním dostihu dne, Long Walk Hurdle na tři míle se postaví na start 11 koní, což je po letech opravdu početná sestava. Je to dáno i tím, že sestava po odchodu Thistlecracka na těžké skoky cítí týmy šanci.

Favoritem je Unowhatimeanharry (2,37:1). Ten táhne šňůru šesti vítězství, většinu z nich ale dosáhl v menších dostizích. Mezi ty lepší se dají počítat hlavně poslední dva triumfy, když v březnu v Cheltenhamu zvítězil mezi nováčky, rovněž tak ten z aktuální sezóny. V Newbury se mu sice v Long Distance Hurdle až tak nevěřilo, zvítězil ale s pohodlným náskokem. Mě ale přijde, že až tak silné soupeře tehdy neměl. Mezi poraženými byl snad Ballyoptic (dnes na startu @ 13:1), který před sezónou platil mezi velké naděje, to se mu ale vůbec nepodařilo naplnit. Jinak tam zas tak velká kvalita nebyla. I když uznávám, že je to určitě kvalitní kůň, na to co zatím dokázal mi přijde kurz na něj prostě neakceptovatelný.

Mezi soupeři je dost takových, kteří už podobné dostihy běhali a mají o dost více zkušeností. Třeba francouzský host Alex De Larredya (7,5:1) zvítězil v listopadu v tamním vrcholném proutěnkářském dostihu v Auteiul. Tam za ním zaostal i můj tip, je třeba ale říct, že to byl hodně specifický dostih. Odehrával se v doslova šíleném tempu na hluboké dráze, a „Alex“ byl ve finále tím, komu ještě zbyly nějaké síly. Prokázal tedy slušnou výkonnost, podobný průběh ale dnes neočekávám.

Své příznivce má i Lil Rockefeller (9:1), který se zatím objevoval spíš na kratších distancích. Naposledy potrápil jinou vycházející hvězdu, když nadějný Yanworth ho pokořil až po tuhém boji. To bylo na místní dráze a na čtyřech kilometrech. Svým projevem si ale o to prodloužení říkal, a také je vidět, že Ascot mu sedí.

V poli je i trojnásobný vítěz tohoto dostihu, Reve de Sivola (34:1), který už je v jedenácti letech veteránem, a určitě by potřeboval měkčí, než oficiálně „good to soft“ dráhu. Špatný určitě není ani Un Temp por Tout (15:1) nebo Zarkandar (21:1). První mi ale přijde spíš jako kůň na těžké překážky, ten druhý už má nejspíš to nejlepší za sebou, a také tři míle mu vždycky byly už dost dlouhé.

Volím tedy Ptit Zig, jenž se v poslední době ukazoval ve Francii. Jak jsem zmínil výše, druhému favoritovi sice naposledy podlehl, v červnu ho ale dokázal porazit. Mě přijde, že tady se do kurzu promítá hodně právě ta poslední forma, jenže je třeba vidět i to, že pro Francouze byl tento dostih vrcholem sezóny, Ptit Zig jí teprve začínal (Francie má vrcholy v květnu a v listopadu, na ostrovech jsou to vánoce a březen – duben). Podle mě má tedy na to, aby svému sokovi tuto porážku vrátil.

Jiným aspektem je neskutečná forma jeho trenéra Nichollse, jenž za poslední dobu se svými svěřenci zvítězil skoro ve všem, co mohl. To může být pouhý statistický údaj, já ale myslím, že je i podložený konkrétní skutečností. Tím je návrat jeho stájové jedničky, žokeje Sama Twiston – Daviese, který se zranil na začátku sezóny. Teď je zpět asi tři týdny a je vidět, že to přináší své ovoce. Pro mě je to nejlepší žokej z nastupující generace.

Když tedy sečtu to podstatné, je tu favorit v nehratelném kurzu, jehož největším soupeřem by měl být asi francouzský host. Toho ale (a dokonce na domácí půdě) dokázal Ptit Zig už porazit. Kurz na něj mi přijde opravdu nesmyslný, dá se zahrát i sázka V/U, já ale zkusím „win“.

P. S. Na startu bude jako největší outsider klisna Surtee du Berlais, kterou jsem měl nedávno v tipu. I když tady jsou její šance opravdu teoretické (open @ 67:1), teď je na ní už @ 151:1, což mi přijde, jak kdyby měla tři nohy. Za „věrnostní minimum“ jí podpořím. Hodně štěstí!