Japonská reprezentace dlouhodobě působí sympaticky a jejich poctivý běhavý fotbal, do něhož se v posledních letech vkrádá i něco kreativity, dokáže znepříjemnit život kdekomu. V základní skupině třeba Holanďanům a Švédům. Za Japonsko už hrají samí legionáři z evropských lig, nejsou to dávno žádní vyjukaní chaotici, co mají taktické nedostatky. To určitě ne. Ale Brazílie je opravdu někde jinde a za nabízený kurz se zápas myslím hrát dá. Kanárci asi nejsou hlavními favority na titul, ale ambice nepochybně mají ty nejvyšší. Sice hrát nebude Raphinha (to spíš Japonci budou postrádat Kuba), ale té kvality a kreativity je v týmu tolik, že takováto absence se dá v pohodě zvládnout. Nemá smysl přepisovat sestavu a klubovou příslušnost hráčů. Myslím, že ve vyřazovací fázi bude citelným bonusem přítomnost trenéra Ancelottiho. Ten ví co a jak. Brazílie, která po kvalitním Maroku měla dva docela slabé soupeře (Haiti, Skotsko) si v utkání musí poradit, a to již v základní hrací době.