Nicolas Massu je uz tenisovy senior, pamatnik a velezkuseny harcovnik. Loni odehral pouhych sestnact zapasu a z toho jich 11 prohral. Nabizela se tak otazka, zda by nebylo lepsi skoncit, dokud si jestě totalně neznicil sve jake take dobre renome. Avsak na zacatku letosni sezony ukazal, ze se s nim musi stale pocitat. Nejdřiv porazil Velottiho a pote teměř i Del Bonise, coz uz je kvalitni protivnik. Dvojnasobnemu olympijskemu vitězi z Aten tak urcitě tyhle vysledky vlily opět krev do zil a o připadnem konci ted urcitě uvazovat nebude a znova a opět dokazuje, ze je stale ten bojovny typ, jakym se prezentoval v nejtězsich tenisovych chvilich sve kariery v minulosti. Nicolas je znamy jako velky vlastenec a pokud hraje za svou vlast nebo v domacich podminkach, pak bude chtit ze sebe vymacknout maximum. Stale dokaze hrat solidni tenis od zakladni cary, opřit se o oba sve zakladni udery.
Albert Montanes, jen o rok mladsi hrac, je podle mě idealni soupeř pro prvni kolo. Jednak uz neprokazuje takovou vykonnost jako v roce 2010, kdy vyhral dva antukove podniky, porazil Federera a "valel" i v hale. Loni vyhraval "povinne" zapasy, az na podzim měl silnějsi obdobi, kdy vyhral poměrně kvalitně obsazeny challenger v Janově. Druhym duvodem je vzajemna bilance Nicolase s Albertem, v poměru 5:1 pro Chilana. Sice nejcerstvějsi zapas je stary sest let, ovsem Massu se muze rozvzpomenout a muze mu tento fakt zvysit sebevědomi. Albert neni takova kapacita, aby přejel Massua před domacim publikem a navic si letos jestě "neosahal" antuku. Sve si Nico uhraje.