Draganja s Pavicem jsou mlada chorvatska deblova dvojice, hru maji postavenou tak jako větsina znamějsich krajanu postavenou hlavně na servisu, jmena jako Karlovic, Ljubicic, ÄŒilic, Dodig, Ivanisevic, Ancic a tak by se dalo pokracovat dale, Draganja je rocnik 1991, v singlu mu to letos az tak neslo, ovsem v deblu je to něco uplně jineho.
Pavic je rocnik dokonce 1993, vitěz deblove juniorky na Wimbledonu, 190cm vysoky levak s velmi kvalitnim podanim, vyhodou Chorvatu je, ze jeden je levak, druhy pravak, vyborně se tak doplňuji, kdyz jsou nuceni minimalně pouzivat svuj slabsi backhand.
Chorvate letos v deblu spolecně maji 23/7, na hardu pak dokonce 14/3, Chorvate maji za sebou titul v Trnavě, finale v Janově, titul z Eskisehiru, i titul v Portorozi, to za posledni 3 měsice jsou velmi dobre vysledky.
Rodakum z Taipeie, Lee a Peng, pověsili prozatim singlovou karieru na hřebik, zacali se věnovat pouze deblu, letos vyhrali challenger v Praze, kde jsem je viděl na vlastni oci, nejsou spatni, tězi hlavně z toho, ze nedělaji tolik chyb, ale jakmile soupeř přitvrdi, tak maji problemy, ziskavaji dost bodu ve dlouhych vyměnach, coz ovsem rozhodně neni styl agresivnich Chorvatu, kteři se snazi vyměny ukoncovat pokud mozno hned prvnim uderem po jejich kvalitnim servisu.
Asiate letos na hardu 13/7, neni to spatne, ale neni to ani zadna hitparada, Chorvati posledni dobou prohravaji jen s kvalitnimi pary, jako byli Bracciali/Marach apod., hraji ve velmi dobre formě, a v dnesnim finale jsou pro mne rozhodně favority na zisk turnajoveho titulu.